Vyhledávání
VLIV DOPRAVY NA ŽP

Urbanistický význam dopravy

 

Celý vývoj lidské civilizace je provázen přirozenou snahou po vzájemném kontaktu jednotlivců, skupin, národů i civilizací. Svět v kontaktu a v pohybu byl v minulosti, je v přítomnosti a bude jedním ze základních podmiňujících faktorů dalšího civilizačního vývoje v měřítku od nejmenšího sídla, přes město, zemi až po kontinent.

 

Podmíněnost civilizačního rozvoje je vázána na možnost pohybu osob, možnost výměny informací a transportu nákladů ve světě. Pohyb osob a nákladů je realizován dopravou, pohyb informací, zásobování energiemi a substráty i odstraňování odpadů je zajišťováno technickou infrastrukturou (dopravou a inženýrskými sítěmi).

 

Funkční složky v území (bydlení, pracoviště) vyvolávají potřebu dopravy. Míra rozvoje dopravy zpětně determinuje rozvoj jednotlivých funkčních složek území a jejich vzájemných vazeb. Tato zpětná vazba se projevuje ve všech měřítkách území, ve kterých doprava nabývá svůj funkční smysl, tedy na rozvoji sídelních regionálních aglomerací, městských regionů i jednotlivých sídelních útvarů. Doprava má v osídlení území charakter složky spojující, ale zároveň i složky rozdělující nebo členící. Na rozdíl od funkčních složek bydlení, práce, občanské vybavenosti a rekreace se zelenýma plochami nevytváří doprava plošné urbanistické zóny, nýbrž vytváří sítě skládající se z liniových tras a uzlů. Dopravní sítě, zejmena uzlové body mají městotvorný charakter a stávají se tak jedním z hlavních činitelů urbanizace území. Doprava znamená vždy zásah do přírodního prostředí s následnými důsledky v oblasti ekologie. Zásadním způsobem vždy zasáhne do přírodního prostředí s následnými důsledky v oblasti ekologie. Zásadním způsobem mění a spoluvytváří prostorový, kompoziční a estetický obraz krajiny a jejího osídlení.

 

Vliv dopravy na životní prostředí

 

Automobilová doprava je jedním z nejvýznamějších zdrojů znečištění ovzduší vůbec.

 

Emise z provozu spalovacích motorů pocházejí ze čtyř hlavních zdrojů:

Nejzávažnějším zdrojem jsou výfukové plyny. Celkové emise oxidu uhličitého (nejvýznamnějšího skleníkového plynu) z dopravy neustále stoupají. V roce 2001 stoupla emise tohoto plynu oproti roku 1995 o 18%. Na tomto číslu má zásadní podíl individuální automobilová doprava, která se na něm podílí 44%, dále silniční nákladní doprava (30%) naproti tomu ostatní druhy (veřejné) dopravy mají podíl poměrně malý (dohromady 26%). Podobné rozdělení vykazují i emise oxidu uhelnatého i oxidů dusíku a oxidů síry, i když zde dochází k jejich snižování v absolutní hodnotě nebo v měrné hodnotě k přepraveným objemům. Vzhledem k sestupným trendům demografického vývoje v ČR má spotřeba energie v dopravě na 1 obyvatele vzrůstající tendenci.

 

V rámci zlepšení stavu životního prostředí je tedy třeba podporovat rozvoj těch druhů dopravy, které jsou příznivější životnímu prostředí. V MHD se jedná o upřednostňování používání veřejné hromadné dopravy, zavádění integrovaných dopravních systémů, spolu s rozvojem ekologicky šetrných dopravních prostředků při současném trendu potlačování IAD.

 

V současnosti je cca 60 % z celkové hlukové zátěže obyvatel způsobeno hlukem z mimopracovního prostředí a z toho 75 – 85 % tvoří hluk z dopravy. Vliv hluku na populaci je všeobecně známý (únava, snížení pracovní aktivity, snížení produktivity, atd.). Tento problém je řešen u nových i stávajících zařízení dopravy i u vývoje dopravních prostředků.

 

Zvláštní a velmi důležitou oblastí je podpora kombinované dopravy v oblasti nákladní dopravy a integrovaných systémů přepravy osob. Tak je možné zvrátit nepříznivý vývoj mezioborové dělby přepravní práce a přispět k hospodárnějšímu a ekologičtějšímu přístupu k dopravě.

 

AKTUÁLNÍ NABÍDKA SLUŽEB:

 

Vypracování studií v oblasti dopravy a jejího vlivu na životní prostředí

Vypracování systémových a koncepčních projektů

Dopravní průzkumy

A jiné, podle konkrétního požadavku klienta 

Kontakt | Služby | O nás | O firmě | Odkazy | Projekty